Začal jsem dávno po dvanácté, někteří se mi smějí, přesto to nesměle zkouším. Ať si každý rozhodne, zda příjem přes vzdálené SDR je či není ten pravý DXing.

Než vám začnu přát, chci nejprve poděkovat. Vám všem, kteří jste mi byli po celý letošní rok nablízku v klubu, na telefonu, webových stránkách, na FB, v diskusních mailových konferencích a prostřednictvím dalších elektronických vymožeností, ale nejvíce ze všeho při osobních setkáních.

Kdybychom šablonovitě shrnuli typické vánoční poslechové aktivity z nedávných let, šlo by to zúžit až ke zvykovému poslechu Grimetonu na štědrý den a k silvestrovské vysílací taškařici Radia Bílá hora.

DXing nás baví, ale když ho bereme vážně, bývá to současně tvrdá řehole. U rádia musíme číhat když to chodí, pozdě večer, v noci, brzy ráno a přes den zase těžko nacházíme čas, když toho musíme denně tolik zařídit a udělat. Naštěstí dnes můžeme současně využívat techniky, o níž se nám kdysi ani nesnilo. Vidím hrozící prst a dokonce sám někdy hrozím, je to podvod nebo šance, které je škoda nevyužít? Nevedu si tabulky, nezapočítávám úlovky, zato pečlivě registruji a odděluji, kde jsem kdy to a to slyšel a proč mne to zaujalo. DXing nabývá rozměru zábavných her, když v noci zrovna nepřichází spánek, uchopím v posteli svou hračku a v tu ránu jsem v Kongsfjordu nebo v Tichomoří. Sezobávat místní stanice je na náturu potulného dálkového lovce příliš levný a nepřitažlivý způsob. Ožívám, když slyším něco slabého a nesnadného.

Na každého a na všechno jednou dojde. Stalo se v letošním pozdním parném létu, že i můj přijímač, obecně nazývaný Modrásek, putoval z krabice ven. Vlastně to už před časem, kdy jsem do něj vložil baterky a dokonce i přečetl kus návodu. Odhad možností příjmu DAB či DAB+ z mého domova nabral na významu letošním spuštěním vysílání z Krížavy. Tato lokalita pro mne bývala v dobách analogového vysílání TV a dosud s FM je dobře dosažitelná. To byla výzva.

Je tomu už neuvěřitelných čtyřicet let. Reportáž z první spontánní akce společného poslechu v přírodě na Horní Černé Studnici u Jablonce nad Nisou popisuje tehdejší oběžník, nahrazující klubový časopis. Dnešní ohlédnutí kontrastuje odstupem času, technického vybavení, pracovních metod, ale zároveň vnáší obdiv k tehdejšímu nadšení a obětavosti.

V dobách největší pirátské slávy, kdy ještě brázdily vlny Severního moře plavidla jako MeBo II nebo Ross Revenge vedl Pirátskou rubriku v tehdejším oběžníku DX REVUE Honza Obrátil z Karlových Varů. To bylo před čtyřiceti lety a dnes se mi propojily zajímavé souvislosti.

Všichni už vědí, že miluji Matildu. Trvalo mi to dlouho, ale přece jsem se vypravil do Riverlandu, asi 100 km od Adelaide v Jižní Austrálii. Odtud je k dispozici hned první v pořadí z nabídky SDRKiwi přijímačů na serveru www.sdr.hu VK5FO. Už jsem vyzkoušel celou řadu z nich, především skandinávských, nyní jsem se pro zpestření podíval dál do světa a dopadlo to jako docela pěkná zábava na sobotní odpoledne.